Stop Blair!

My, občané EU jakéhokoli původu a politického přesvědčení bychom rádi vyjádřili naši totální opozici vůči nominaci Tonyho Blaira na prezidenta Evropské rady.

Lisabonská smlouva ustanovuje nový post prezidenta Evropské rady, jenž má být volen radou každého dva a půl roku s jedinou možností znovuzvolení. Smlouva stanovuje: "Prezident Evropské rady jí bude předsedat a řídit její činnost" a "má zajistit přípravu a plynulost práce Evropské rady." Dále má "Prezident Evropské rady dle jeho úrovně a funkce zajistit externí reprezentaci Unie ve věcech její společné zahraniční a bezpečnostní politiky. "¹.

Budoucí prezident Evropské rady bude tak hrát klíčovou roli v určování politiky Evropské unie a jejích vztahů se zbytkem světa. Tato první prezidentura bude také mít značnou symbolickou váhu jak pro občany Evropské unie, tak pro imidž Evropské unie vůči zbytku světa. Z této perspektivy tak věříme, že je nutné, aby první prezident ztělesňoval ducha a hodnoty Evropského projektu.

Je tomu již nějakou dobu, co zprávy s rostoucí naléhavostí vyjadřují přání některých kruhů, aby byl Tony Blair zvolen prvním prezidentem Evropské rady. Pokud se tak stane, bude tato volba v přímém rozporu s hodnotami, které vyznává Evropský projekt.

V rozporu s mezinárodním právem zapojil Tony Blair svou zemi do války v Iráku, kterou velká většina evropských občanů odmítla. Tato válka si vyžádala statisíce obětí a připravila miliony o jejich domov. Stala se hlavním faktorem dnešní hluboké destabilizace Středního východu a oslabila světovou bezpečnost. V zájmu zapojení vlastní země do války využíval pan Blair systematicky vymyšlené důkazy a zmanipulované informace. Pokud by byl zvolen za prezidenta EU, jeho role ve válce v Iráku by velmi přitížila imidži Unie ve světě.

Kroky vlády Tonyho Blaira a jeho spojenectví s vládou George Bushe v ilegálním programu "mimořádných přesunů vězňů" vedly k bezprecedentnímu úbytku osobních svobod. Toto je v rozporu s Evropskou dohodou o lidských právech, která je nedílnou součástí smlouvy.

Evropská charta základních práv formalizuje základní hodnoty Evropského projektu a je jedním z pilířů nové lisabonské smlouvy. Tony Blair bojoval proti jejímu začlenění do lisabonské smlouvy a nakonec se mu podařilo zajistit výjimku pro Velkou Británii.

Místo toho, aby evropskou integraci posunul vpřed, bývalý britský ministerský předseda stanovil během lisabonských jednání řadu takzvaných červených linií² se záměrem blokovat jakýkoli pokrok v sociální sféře, harmonizaci daní a také společné obranné a zahraniční politice.

Mimoto je nepředstavitelné, že první prezident Evropské rady by měl být bývalou hlavou vlády, která svou zemi vyčlenila ze dvou klíčových elementů budování Evropy : Schengenský prostor volného pohybu osob a Euro-zóna (měnová unie).

V době, kdy je jednou z priorit evropských institucí znovu navázat spojení s občany Evropské unie, věříme, že je nutné, aby se stal prezidentem Evropské rady člověk, se kterým se většina občanů dokáže ztotožnit, namísto toho, jehož většina odmítá.³. Proto vyjadřujeme svůj totální nesouhlas s touto nominací.

1. Lisabonská smlouva, Článek 1, bod 16, začleňující článek 9 B do Smlouvy Evropské unie, body 5 a 6 (2007/C 306/17, 18) ↑
2. Blair stanovuje požadavky na smlouvu EU, BBC, červen 2007 ↑
3. Tabulka 6 in FT/Harris poll, June 2007 ↑